Milí rodiče,
včera za dětmi přijel do školky praotec Čech se svým vyprávěním a také spolu s dalšími postavami našich dějin. Nejprve děti s praotcem Čechem putovali po kraji, až došli k hoře Říp. Praotec na Říp vylezl a prohlásil, že vidí úrodnou půdu, spoustu zvěře, a že se v tomto kraji bude jistě žít dobře. Děti seznámil s heslem „Mléko a strdí, na to jsme hrdí“ a ptal se dětí, jak by se země mohla nazývat, když je do této země dovedl právě on, praotec Čech. Děti pak určovaly, co v naší zemi nalezneme a co ne – sýkorku, slona, lišku, pampelišku, žirafu,… Poté jsme se přesunuli na Vyšehrad, kde žil Krok se svými dcerami Kazi, Tetou a Libuší. Libuše uměla věštit, a tak dětem říkala, že vidí město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkati a že v tom městě vidí hodně… dopravních prostředků, jídla, zvířat.. a děti hledaly dané obrázky, které byly rozprostřené po zahradě. Zatímco Libuše vládla z Vyšehradu, v podhradí zatím řádilo divoké zvíře a ničilo veškerou úrodu. Naštěstí se našel statečný Bivoj, který skolil kance, čímž oslnil Tetu a získal její ruku. Děti si vyzkoušely být Bivojem a snažily se skolit kance dělovými koulemi (molitanovými míčky), což se jim povedlo, i když jim kanec utíkal. Přesunuli jsme se pak do časů udatného Šemíka, který zachránil svého pána Horymíra před jistou smrtí tak, že přeskočil hradby Vyšehradu. Děti říkačkou:
„Šemíku skoč,
neptej se proč,
Šemíku teď,
přeskoč tu zeď!“
přivolaly Šemíka, který opravdu přeskočil hradby a dopadl mezi nás. Děti se pak ve dvojici ujaly role Šemíka a Horymíra, a jako Horymírové se projely na Šemících. Nakonec děti pomohly Rabimu Löwovi sestavit Golema, jeho části byly rozprostřeny po zahradě, děti je sbíraly a stavěly. Celý program byl zakončen v rytmu Vltavy, kdy děti „Vltavou“ vlnily na rozloučenou.
Můžete s dětmi na pověsti navázat a třeba se jich zeptat, co se dozvěděly, nebo jaká činnost je bavila nejvíce.
Tým MŠ
